O nás 

Bylo to dne 6.května 1901, kdy obec naše Vel. Lhota stižena byla zhoubným požárem, jemuž padlo za oběť 6 stavení obytných, jedny chlévy a jedna stodola. Tenkráte vážně pomýšlelo se na zřízení dobrovolného sboru hasičského. Leč myšlenka zříditi sbor ovládala všechny pouze při požáru. Sotva však oheň udušen, vyhaslo i v srdcích všech ono pevné předsevzetí sbor ten zařídit.

Jediný snad, v němž dosud doutnala jiskra dobré této myšlenky a jenž také všemožně v zařízení sboru se staral, všechny ostatní ke skutku tomu pobádal, byl nynější starosta sboru, zasloužilý a horlivý pan nadučitel Ignác Lechner. Leč práce jeho, pokusy jeho přiměti ostatní k zařízení sboru pro obec tak důležitého, zdály se marny. Vždy a vždy zůstávalo jen při slovech, ale ke skutkům bylo daleko.

Konečně chopil se myšlenky té mladší nově přišedší pan učitel Alois Dostál, jemuž po různých a různých debatách a přednáškách přece konečně spolu s obětavým p. nadučitelem podařilo se získati usnešení valné hromady ze dne 19. března 1903, kdy většinou uznána důležitost sboru toho a kdy odhlasováno též sbor na účet obce zaříditi. S jakou chutí oddával se každý pak práci, jak pilně pracováno hned v uskutečnění toho, bylo nejlépe vidět z toho, že během necelých 14 dnů vypracovány a podepsány stanovy jakož i sepsána žádost za potvrzení stanov těch.

Leč radost nás všech netrvala dlouho. Na obzoru naší další spokojenosti a působnosti objevil se pojednou mráček, jenž rostl a bouří z něho povstalou vyvrátiti chtěl ze základu budovu beztak dosud nedostavěnou. Mrakem tím byl nově utvořený katolický spolek – respektive jeho p. předseda – jenž, Bůh ví z jakých důvodů příčin (snad osobních), prohlásil prostě soupis členů za neplatný. Tehdejší valnou hromadou spolek tedy rozbit úplně. A tak nezbylo našim horlivým činitelům a jednotlivým členům nic, než zase na novo čekati. Konečně blahá naděje jejich splněna, stanovy došly schváleny.

Hned svolána valná hromada ustavující dne 29. května 1903, jíž předsedal nynější starosta sboru p. nadučitel Ignác Lechner.

Jaký zájem pro spolek ten byl, viděti z toho, že ačkoliv možno bylo (pro počet obleků) přijati pouhých 30 členů činných, přihlásilo jich hned 45 a 9 přispívajících.

Ještě téhož večera přikročeno bylo k volbě výboru, o jejímž výsledku podána zpráva v protokolu následujícím.

Hasičské nářadí zakoupeno od věhlasné firmy R. A. Smékal z Čech u Prostějova od níž mimo stříkačky a výzbroje zakoupena i látka pro obleky hasičské. Vše dodáno v úplném pořádku.

Úhrnná cena všeho nářadí a zboží hasičského sboru obnáší 2.200 K, kterýžto obnos, pokud sboru nebude možno z příspěvků jich uhraditi, přijala na sebe obec usnešením valné hromady ze dne 19. března 1903. Mimo to zavázala se obec téhož dne, vše potřebné pro sbor zakoupiti.

Téhož odpoledne 29.5. zkoušen i stroj pod dozorem pana župního dozorce J.Pulkrábka z Komárova, jenž po výkonu v delší krásné a poutavé řeči poukázal na důležitost sboru našeho, poukázal také na pouto lásky bratrské, jež ve sboru všechny členy bratry k sobě poutati má. Přednášky té zúčastnili se bratři sousedních hasičských sborů Malenovic a Bohuslavic.

I oni vhodnými přípitky přáli novému tomu sboru dlouhého a zdárného trvání, přáli nám hojného zdaru ve výcviku nejen těla, ale i ducha.

Krásné bylo a dojemné loučení se s bratry hasiči, kteří z lásky bratrské přišli nás navštívit, nás povzbudit. Kéž by jen tato láska opravdu vzkvetla mezi všemi bratry i nebratry ve vsi, by jednou zavládl onen krásný pokojný a klidný život, jehož si všichni tolik přejeme.

Toho dejž Bůh!